Potápěčský slovník

Když jsem se začal minulý rok potápět, musel jsem si zvyknout některým věcem začít říkat jinak, než jsem byl zvyklý, například bombě s kyslíkem začít říkat láhev nebo flaška se vzduchem. Často se mě na to lidé ptají na výstroj a jak to funguje a já se jim to snažím vysvětlit. Snad tento článeček, který je určen pro nepotápěče, bude trošičku užitečný a pomůže osvětě.

Výstroj
Základní výstrojí každého potápěče je takzvané ABCčko, což je maska, šnorchl a ploutve. Mezi lidmi je hodně rozšířen pojem potápěčské brýle. Pokud se zmíníte o brýlích před netolerantní potápkou, bude vás mít nespíš za blba.

Potápěčská maska


Šnorchl - dýchací trubice


Ploutve

Se základní výstrojí můžete provozovat potápění na nádech (zlí jazykové tvrdí, že to je potápění pro chudé) nebo šnorchlovat. Pro delší pobyt pod vodní hladinou musíte mít další výstroj (ocelová traverza kolem krku z vás udělá určitě rekordmana, ale všichni potápěči se rádi vracejí na hladinu za pivem a jídlem), jako je plicní automatika, a láhev s dýchatelným plynem a kompenzátor vztlaku. Pro ponory v chladnějších vodách, tzn všechny české lomy a většina cvičných bazénů, se používají potápěčské obleky. Jednoduchost výpočtu případné dekomprese vám poskytne potápěčský počítač.

Plicní automatika se skládá z prvního a druhého stupně. První stupeň je ten, který se "montuje" na tlakovou láhev. Z prvního stupně vedou hadice do druhého stupně, to je taková ta věc, kterou má potápěč pod vodou v ústech, aby mohl dýchat a do kompenzátoru vztlaku a manometru.
Tlaková láhev, flaška, je často mezi nepotápěči označována jako bomba. Mnoho potápěčů ji také nazývá bombou, většinou ze srandy, nebo aby mohli škádlit své pedantnější kolegy. Flašky se plní různými dýchatelnými plyny a někdy i kyslíkem. Pro rekreační potápění je většinou používaný vzduch nebo nitrox, což vzduch obohacený kyslíkem. Pro opravdu hluboké ponory je vzduch nevhodný kvůli velkému podílu dusíku a kyslíku a proto jsou používány jiné směsi.
Aby se potápěč pod vodou moc nenadřel při udržování dané hloubky a tudíž moc nedýchal a byl ve vodě déle, používá kompenzátor vztlaku. Nejpoužívanějšími kompenzátory vztlaku jsou křídla a žakety. Do obou se z láhve napouští plyn a tím se reguluje vztlak. Žaket je vesta, křídlo je na zádech :-)
Potápěčské obleky může rozdělit na 3 druhy:
1) Mokrý - voda tam určitě nateče, ale pokud vám sedí, neměla by moc cirkulovat
2) Polosuchý - má manžety, přes které by voda natéct neměla, pokud nateče, tak nevyteče
3) Suchý - v ideálním případě vám do něj nenateče nic

Mokré a polosuché obleky jsou vetšinou z neoprénu, suché nejčastěji bývají z neoprénu a trilaminátu. Pro kontaminované prostředí při pracovním potápění jsou suché obleky třeba gumové.
Potápěčský počítač za vás počítá případnou dekompresi, zaznamenává maximální hloubku, délku ponoru a teplotu vody. Upozorňuje vás na příliš rychlý výstup nebo na překročení vámi nastavené maximální hloubky.

Plicní automatika - I. a II. stupeň

Tlakové láhve - bomby :-)

Kompenzátor vztlaku - křídlo

Kompenzátor vztlaku - žaket



Potápěčský oblek mokrý - neoprén

Potápěčský oblek suchý - trilaminát

Ponor
Dalším, velmi častým dotazem nepotápěčů je, jak jsem byl hluboko a jak dlouho. No, nejhlouběji jsme byli asi ve 40 metrech a celkový čas ponoru byl okolo 45 minut s 15 litrovou láhví, plněnou vzduchem stlačeným na 200 atm. Čas ponoru je dán hloubkou, velikostí láhve a také tlakem plynu. S rostoucí hloubkou roste i spotřeba plynu, proto jsou mělké ponory delší než hluboké.
Další častý dotaz je na dekompresi. Dekomprese není nutná vždy, zase záleží hloubce a času (těch faktorů je víc, ale takto to asi stačí)
Jak je to s tím kyslíkem v bombách? Kyslík se pro rekreační potápění nepoužívá, maximálně při dekompresních zastávkách od 6 metrů. Proč se kyslík nepoužívá? Má to co do činění s tlakem. Použijte google a zadejte si toxicita kyslíku.

To je asi tak vše co nepotápějící lidi kolem mě zajímá. Pokud máte další dotazy, klidně je napište do komentářů.

Ještě si dovolím odkaz na malý opravník Milana Kotvy, který naleznete zde.