Potápěčský slovník II.

V minulém příspěvku Potápěčský slovník, jsem se věnoval základním pojmům, které je dobré znát, aby člověk nevypadal před potápěči jako bambula. Teď bych se rád věnoval dalším tématům, na které se ptáte.

Jedno velmi zajímavé téma je, proces vylučování pod vodou, nejčastěji močení. V mokrém obleku, neoprénu, to až takový problém není. Tedy za předpokladu, že je to váš neoprén a nevadí vám to. Mě to třeba nevadí a pokud má voda něco kolem 10 °C, tak je to naopak velmi příjemné (-: Pokud by vám to činilo problém, máte na vybranou ze dvou možností, vydržet to, nebo rozepnout neoprén a vymočit se do vody přímo. Ženy a vlastníci neoprénu se zádovým zipem mají smůlu.
U suchého obleku je to trochu problém, avšak řešitelný. Opět máme na výběr z několika možností. U můžu ze tří a u žen ze dvou. Muž si může vybrat mezi uroventilem, plínkou nebo zkouškou pevné vůle. Žena jen mezi plínkou a zkřížením nohou.
Jak se používá uroventil? Jednoduše, na penis se nasadí něco jako prezervativ, který je zakončen trubičkou, která se nasadí na hadičku uroventilu. Celý systém je pak vyústěn v úrovni stehna té nohavice, ve které je muž zvyklý nosit však víte co.
Proč se to používá? Když máte třičtvrtěhodinový ponor, tak to lze vydržet, ale pokud jste potápěč, který je ve vodě několik hodin, je to nutnost. Příklad mnohahodinového ponoru třeba zde.

Další vcelku zajímavou věci je problematika plynů. V minulém článku jsem psal, že na rekreační potápění se nejčastěji používá vzduch, méně častěji nitrox. Pro hluboké ponory se používají směsi, obecně označované jako trimix, směs kyslíku, hélia a vodíku. Podíl kyslíku ve směsi je pak závislý na hloubce, do které se chceme vydat (toto opět souvisí s toxicitou kyslíku a parciálními tlaky). Více o směsích naleznete na Stranách Potápěčských.

Trimixový potápěč

Poslední téma, které mě napadá je dekomprese. Dekompresi provádíme proto, aby se z tkání dostal dusík, kterým jsou tkáně při ponoru syceny. Tkáně jsou syceny vždy, ale ne vždy je nutná dekomprese - dekompresní zastávky. Přesně vysvětleno to je opět na Stranách Potápěčských zde a zde. Jestli je ponor bezdekompresní nebo naopak s dekomprsními zastávkami, poznám buď podle počítače, nebo podle hloubkoměru, hodinek a tabulek. Co je jednodušší asi psát nemusím.

Pokud vás ještě něco zajímá a budu na to znát odpověď, rád vám ji sdělím.