Baví mě psát, jen mi chybí čas

V poslední době mám nějaké plodné období. Tři příspěvky během několika dní a v hlavě spousta nápadů na další. Jen kdybych na to nebyl líný a nebo měl čas. V úterý jsem celý den zařizoval nové doklady, které jsem v neděli ztratil. Ztratil jsem úplně všechny - občanku, řidičák, techničák, zelenou kartu, platební karty, měsíčník (Dlouhodobou časovou jízdenku), průkazku pojištěnce, kartičku cestovního pojištění, kartičku do video půjčovny, asi 400 Kč a peněženku k tomu. (Víte vy vůbec, jaký je adrenalin jezdit téměř celý den bez "papírů" po Praze?) No prostě bad luck. Jak se to stalo?

V neděli jsem se byl potápět na Leštince, nádherná lokalita. Poprvé v životě jsem byl v kesonu a sahal na dráty vysokého napětí, držel v ruce pneumatickou vrtačku a to všechno pod vodou. Potkal jsem nádherného bílého sumce, kterého jsem vyplašil, když jsem se ho dotknul na ocase. Nádherné dva ponory. Všechno navíc s partou fajn lidí z Orcadiving a jejich kurzistů. Když jsem se odpoledne balil a nakládal věci, tak jsem si z bedničky, ve které mám podvodní světla, počítač, kompas a pár dalších pro potápění nezbytných věcí, vyndal peněženku a položil na lavičku s tím, že si ji přendám do příruční tašky. Bohužel zůstalo jen u myšlenky.

Co vám budu dlouze povídat, nebo vlastně psát, v pondělí, v době oběda, jsem po něčem k jídlu zatoužil, avšak co čert nechtěl, peněženka nikde. To jsem byl ještě klidný, říkal jsem si, že zůstala doma v bedničce. Přijdu po práci domů a nic. Volám na Leštinku a nic. Prostě sublimovala.

Myslím si, že ji někdo našel a že se mu moc líbila, jinak by ji musel odevzdat správci. Já bych to tak udělal.

Tak už aspoň víte, proč někdy nemám čas a nemohu vás obšťasňovat svými články. Jo a abych nezapomněl, v poslední době taky hodně čtu.

Za duševní a finanční podporu při zařizování nových dokladů děkuji především mé drahé éM, za psychyckou podporu své sestřičce a v neposlední řadě mé mamince za vyřízení nového rodného listu. Původní odešel bez rozloučení během některého z mých přesunů po Praze.

Potápěčský slovník II.

V minulém příspěvku Potápěčský slovník, jsem se věnoval základním pojmům, které je dobré znát, aby člověk nevypadal před potápěči jako bambula. Teď bych se rád věnoval dalším tématům, na které se ptáte.

Jedno velmi zajímavé téma je, proces vylučování pod vodou, nejčastěji močení. V mokrém obleku, neoprénu, to až takový problém není. Tedy za předpokladu, že je to váš neoprén a nevadí vám to. Mě to třeba nevadí a pokud má voda něco kolem 10 °C, tak je to naopak velmi příjemné (-: Pokud by vám to činilo problém, máte na vybranou ze dvou možností, vydržet to, nebo rozepnout neoprén a vymočit se do vody přímo. Ženy a vlastníci neoprénu se zádovým zipem mají smůlu.
U suchého obleku je to trochu problém, avšak řešitelný. Opět máme na výběr z několika možností. U můžu ze tří a u žen ze dvou. Muž si může vybrat mezi uroventilem, plínkou nebo zkouškou pevné vůle. Žena jen mezi plínkou a zkřížením nohou.
Jak se používá uroventil? Jednoduše, na penis se nasadí něco jako prezervativ, který je zakončen trubičkou, která se nasadí na hadičku uroventilu. Celý systém je pak vyústěn v úrovni stehna té nohavice, ve které je muž zvyklý nosit však víte co.
Proč se to používá? Když máte třičtvrtěhodinový ponor, tak to lze vydržet, ale pokud jste potápěč, který je ve vodě několik hodin, je to nutnost. Příklad mnohahodinového ponoru třeba zde.

Další vcelku zajímavou věci je problematika plynů. V minulém článku jsem psal, že na rekreační potápění se nejčastěji používá vzduch, méně častěji nitrox. Pro hluboké ponory se používají směsi, obecně označované jako trimix, směs kyslíku, hélia a vodíku. Podíl kyslíku ve směsi je pak závislý na hloubce, do které se chceme vydat (toto opět souvisí s toxicitou kyslíku a parciálními tlaky). Více o směsích naleznete na Stranách Potápěčských.

Trimixový potápěč

Poslední téma, které mě napadá je dekomprese. Dekompresi provádíme proto, aby se z tkání dostal dusík, kterým jsou tkáně při ponoru syceny. Tkáně jsou syceny vždy, ale ne vždy je nutná dekomprese - dekompresní zastávky. Přesně vysvětleno to je opět na Stranách Potápěčských zde a zde. Jestli je ponor bezdekompresní nebo naopak s dekomprsními zastávkami, poznám buď podle počítače, nebo podle hloubkoměru, hodinek a tabulek. Co je jednodušší asi psát nemusím.

Pokud vás ještě něco zajímá a budu na to znát odpověď, rád vám ji sdělím.

Potápěčský slovník

Když jsem se začal minulý rok potápět, musel jsem si zvyknout některým věcem začít říkat jinak, než jsem byl zvyklý, například bombě s kyslíkem začít říkat láhev nebo flaška se vzduchem. Často se mě na to lidé ptají na výstroj a jak to funguje a já se jim to snažím vysvětlit. Snad tento článeček, který je určen pro nepotápěče, bude trošičku užitečný a pomůže osvětě.

Výstroj
Základní výstrojí každého potápěče je takzvané ABCčko, což je maska, šnorchl a ploutve. Mezi lidmi je hodně rozšířen pojem potápěčské brýle. Pokud se zmíníte o brýlích před netolerantní potápkou, bude vás mít nespíš za blba.

Potápěčská maska


Šnorchl - dýchací trubice


Ploutve

Se základní výstrojí můžete provozovat potápění na nádech (zlí jazykové tvrdí, že to je potápění pro chudé) nebo šnorchlovat. Pro delší pobyt pod vodní hladinou musíte mít další výstroj (ocelová traverza kolem krku z vás udělá určitě rekordmana, ale všichni potápěči se rádi vracejí na hladinu za pivem a jídlem), jako je plicní automatika, a láhev s dýchatelným plynem a kompenzátor vztlaku. Pro ponory v chladnějších vodách, tzn všechny české lomy a většina cvičných bazénů, se používají potápěčské obleky. Jednoduchost výpočtu případné dekomprese vám poskytne potápěčský počítač.

Plicní automatika se skládá z prvního a druhého stupně. První stupeň je ten, který se "montuje" na tlakovou láhev. Z prvního stupně vedou hadice do druhého stupně, to je taková ta věc, kterou má potápěč pod vodou v ústech, aby mohl dýchat a do kompenzátoru vztlaku a manometru.
Tlaková láhev, flaška, je často mezi nepotápěči označována jako bomba. Mnoho potápěčů ji také nazývá bombou, většinou ze srandy, nebo aby mohli škádlit své pedantnější kolegy. Flašky se plní různými dýchatelnými plyny a někdy i kyslíkem. Pro rekreační potápění je většinou používaný vzduch nebo nitrox, což vzduch obohacený kyslíkem. Pro opravdu hluboké ponory je vzduch nevhodný kvůli velkému podílu dusíku a kyslíku a proto jsou používány jiné směsi.
Aby se potápěč pod vodou moc nenadřel při udržování dané hloubky a tudíž moc nedýchal a byl ve vodě déle, používá kompenzátor vztlaku. Nejpoužívanějšími kompenzátory vztlaku jsou křídla a žakety. Do obou se z láhve napouští plyn a tím se reguluje vztlak. Žaket je vesta, křídlo je na zádech :-)
Potápěčské obleky může rozdělit na 3 druhy:
1) Mokrý - voda tam určitě nateče, ale pokud vám sedí, neměla by moc cirkulovat
2) Polosuchý - má manžety, přes které by voda natéct neměla, pokud nateče, tak nevyteče
3) Suchý - v ideálním případě vám do něj nenateče nic

Mokré a polosuché obleky jsou vetšinou z neoprénu, suché nejčastěji bývají z neoprénu a trilaminátu. Pro kontaminované prostředí při pracovním potápění jsou suché obleky třeba gumové.
Potápěčský počítač za vás počítá případnou dekompresi, zaznamenává maximální hloubku, délku ponoru a teplotu vody. Upozorňuje vás na příliš rychlý výstup nebo na překročení vámi nastavené maximální hloubky.

Plicní automatika - I. a II. stupeň

Tlakové láhve - bomby :-)

Kompenzátor vztlaku - křídlo

Kompenzátor vztlaku - žaket



Potápěčský oblek mokrý - neoprén

Potápěčský oblek suchý - trilaminát

Ponor
Dalším, velmi častým dotazem nepotápěčů je, jak jsem byl hluboko a jak dlouho. No, nejhlouběji jsme byli asi ve 40 metrech a celkový čas ponoru byl okolo 45 minut s 15 litrovou láhví, plněnou vzduchem stlačeným na 200 atm. Čas ponoru je dán hloubkou, velikostí láhve a také tlakem plynu. S rostoucí hloubkou roste i spotřeba plynu, proto jsou mělké ponory delší než hluboké.
Další častý dotaz je na dekompresi. Dekomprese není nutná vždy, zase záleží hloubce a času (těch faktorů je víc, ale takto to asi stačí)
Jak je to s tím kyslíkem v bombách? Kyslík se pro rekreační potápění nepoužívá, maximálně při dekompresních zastávkách od 6 metrů. Proč se kyslík nepoužívá? Má to co do činění s tlakem. Použijte google a zadejte si toxicita kyslíku.

To je asi tak vše co nepotápějící lidi kolem mě zajímá. Pokud máte další dotazy, klidně je napište do komentářů.

Ještě si dovolím odkaz na malý opravník Milana Kotvy, který naleznete zde.